1. Česká Barmanská akademie - barmanské kurzy - Miloš Tretter

Drinky jsou postaveny hlavně na rumu, smetaně, kokosu. Zajímavé jsou i softdrinky, které zastupují mixy z přírodních ovocných šťáv. Nedá s jich vypít větší množství. Jsou výrazně svěží, ale i syté. Klasika v kategorii longdrinků přesto všechno vyhrává. Proto je to klasika. Vyhrávají pro někoho překvapivě známé Gin Tonic, Cuba Libre, Fizzy. Sem tam nějaké Mojito, Daiquiri.

Tyto bary, stejně jako restaurant, neznají sezónní hosty. Jejich hosty jsou tací, co si chtějí prodloužit podzimní dny a tak sluníčko chytají v oblasti v Malých Antil, Karibiku. Start je z Barbadosu. Místa, kde má sídlo světová firma na rum, který nosí na lahvi značku Bacardi. Ti, co na to mají, myslím na týdenní pobyt na lodi, se ubytují v kajutách různých velikostí a tříd.

Stěny a veškerý nábytek je z mahagonového dřeva, koupelny obloženy mramorem, sedací nábytek převážně z vybrané kůže. Stejný luxus ve vybavení čeká na utrmáceného labužníka i v restaurantu, který se rozprostírá v útrobách, na třech terasách. Světlo a sluneční paprsky se derou kruhovým stropem, který je současně i dnem bazénu. Není to jen rozmar, ale hlavně i praktická potřeba vycházející z možností.

Co vlastně všichni tady dělají během dne. Obdivují krásu přírody kolem, relaxují. Plavou, zaskočí si do fit centra, sauny, na masáž. Někdy, když je plánovaný výlet, zkusí si zajímavé vodní sporty, pro někoho nové. No, práce mají až dost za ty peníze, které předem přenechali společnosti, které vládne soukromý majitel, Švéd Mikael Krafft. Většina z pasažérů si přijela vyzkoušet a poznat něco jiného, nového a hlavně originálního. Na tom je dle mého názoru vše postaveno. Myšlenka jak přiblížit život z jiné doby v jiném prostředí, nebo naplnění dětských snů a touhy to prožít.

Ten, kdo nabere odvahu a má silové předpoklady, si sám může zkusit vylézt do plachtoví. Většina však jen pozoruje práci profesionálních mořeplavců, kteří v letních měsících nastaví plachty ve Středozemním moři, v okolí Benátek či Chorvatska, kde, když máte štěstí, je vše vidět nejen v přístavu.

Tento luxusní plovoucí hotel, dlouhý 120 metrů, je hnán jen větrem díky plachtám, které mají celkovou plochu přes 5 tisíc metrů čtverečních a to na stěžních s výškou více než 60-ti metrovou. Tyto lodě, které brázdily vody oceánů v dobách minulých, jsou dnes dokonalou symbiózou toho co bylo a co je. Snoubí se romantika a současný luxus. Tento skvost v přístavu či na moři má i dva super bratříčky. Patří do flotily Royal Clipper.

Když jsem byl ještě kluk, šel jsem opakovaně několikrát za sebou na první širokoúhlý (70 mm) barevný film u nás promítaný. Jmenoval se Létající Clipper. Byl to zážitek jednak z filmu, ale hlavně jsem obdivoval kadety na Clippru, který byl školní lodí. To byl koncert desítky lidí, kteří šplhali po mnoha lanových žebřících současně nahoru na ráhna a do plachtoví. Zkušenější šplhali po stožárech ještě výše a ti nejzkušenější řídili tuto neskutečně rychlou a úzkou loď s pohonem výlučně na vítr. Jen jeden povel kapitána Clippru a všechny plachty jsou najednou vytaženy a loď vyrazí brázdit vlny moří, dokonce i oceánů. Stejně je i zajímavé vidět i skládání jednotlivých plachet. Rytmus, rychlost, obratnost i sílu jednotlivých námořníků, kteří jsou jak jeden muž.

Jeden z mých několika dětských snů se mi splnil. Byl to pro mne šťastný celý den, kdy jsem byl u toho, bohužel ne jako pasažér. Jak jsem uvedl, jako kluk, sedící v bijáku a teď jako starý chlap sedící v přístavu a na pozvání okolo jdoucího vnímavého kapitána. Prý je to tak při každém přistání. Měl jsem štěstí. Asi byl taky kluk. Nás, pár vytrvalců, ale i šťastlivců, kteří zde se zájmem přihlíželi, mělo tu možnost vše vidět na vlastní oči. Vše si projít. Vyzkoušet sem tam něco, zkrátka, sny se plní, pokud v ně věříš. Clipper je Clipper, ale Royal Clipper je sen nejen barevný, ale splněný.

Miloš Tretter