1. Česká Barmanská akademie - barmanské kurzy - Miloš Tretter

Pronajal jsem si s kamarádem žluté vajíčko, něco jako taxi, a uháněli jsme do Floridity na Starém městě. Cesta podél oceánu byla veselá. Námi předjížděné staré nostalgické Fordy, Cadillaky a jiné značky auťáků dávaly punc své době, kterou jsme očekávali v místě cíle. Mají to tam dokonale vymyšlené, skoro na každém kroku se setkáte se svědky časů, kdy Kuba byla největším dodavatelem cukru na celém světě.

V příšeří jsme míjeli přepychové šlechtické paláce s honosnými portály a dřevěnými balkony, s vysokými dveřmi, které vedly do rozsáhlých dvorů a zahrad. Už z venku se dá obdivovat velikost komnat s kazetovými stropy, arkády obklopující sídla boháčů. Tuto minulost v roce 1982 UNESCO povzneslo na kulturní dědictví lidstva a tím se Staré město Havana stalo největší atrakcí.

Barokní a klasicistní paláce mají mramorové podlahy a od každého z nich až na mnohá náměstí, kde stávaly kočáry místní honorace, vedla dlažba, která pamatuje tuto bývalou krásu. Nehledám tedy třpyt obchodního světa z jiných světových metropolí, která jsem předtím navštívil. Někde máte pocit, že vše se hned zhroutí za vašimi kroky. To je dle mého důvod, proč se do Havany každý vrací. Jsou to jiné, suché Benátky. Čas se zastavil. Mnohdy vše působí tísnivě, ale časem si zvyknete a vše je jiné. Magický je tamní život a lidé, kteří jej žijí.

Několik desetiletí nebylo a není z čeho brát, a tak návštěvník s odstupem k věci pochopí skutečnost a raději zamíří do Floridity, místa, kam chodil další symbol nostalgie, a to sám velký Hemingway. Tady si oblíbil koktail Daiquiri, tedy ledovou tříšť s rumem osvěžující kyselé chuti.

Bar s vchodem z rohu není jen barový pult a stolečky pro dychtivce toužící ochutnat tento fenomén mezi koktaily. V zadní části se rozprostírá prostřený restaurant, kde se především servírují čerstvé ryby a langusty. Většinou se jedná o rezervaci míst.

Dominantní v celém baru je osobnost bartendera, který zrovna připravuje objednanou várku Daiquiri ve volném mixeru. Dnes je to turistická atrakce se vším všudy. Cocktailky předem vyskládané do řad, rutinní práce dělníka s mixerem ve stylovém barmanském oblečení červené barvy a mnoha odznaky na klopách. Pokladní v kase, kterou známe z dřívějších dob, vystaví průpisový doklad o konzumaci a host se ani nepozastaví nad tím, že platí 5 dolarů, a to ať si dá cokoliv, třeba jako já, za Bloody Mary, přestože jinde tento drink stojí 2 dolary.

Musím přiznat, vše bylo jiné. Jiná chuť, jiné suroviny než jsme zvyklí, jiná příprava, jiný vzhled, jiný servis. Respektuji originalitu a původ. Specifika si nechávám pro sebe, možná až někdy na mých barmanských kurzech.

Nabídka za zády bartendera není nikterak oslnivá a vybízející k velkému výběru míchaných drinků, jak jsme si již zvykli u nás v Praze. Především se jedná o výběr z řady rumů značky Havana Club rum, což je vlastně původní rum vyráběný na Kubě dynastií Bacardi.

Jen tak mimochodem, nedaleko od Floridity v ulici Monserrate je palác a museum této značky z roku 1929 ve stylu art deco.

Na závěr mé vzpomínky chci jen uvést, že tento bar je považován za turistickou zajímavost jako jsou doutníky, Hemingway, rum, Daiquiri, Mojito. Každá země má své, stejně jako ta naše.

Jsem rád, že jsem vše viděl na vlastní oči a mohl ochutnat další z mnoha světových drinků přímo na místě činu.

Miloš Tretter