Jakékoli použití či využití obsahu či formy těchto webových stránek, ať již zcela či z části, je bez předchozího písemného souhlasu majitele porušením autorského zákona.

Sladká perla oceánu - MAURITIUS

Dodo, velký pták bez křídel je symbolem ve státním znaku ostrova a země Mauritius.

Holanďané nazvali tuto zemičku 2045 čtverečních kilometrů velikou po svém princi Mauritiovi a v roce 1710 ji opustili po úplném vymýcení ebenových lesů, a stejně jako Portugalci o sto let předtím si odnesli bohatství tohoto ostrova, který nepatří ani k Asii, ani k Africe.

Mauritius je nejpestřejší směsicí lidí, jazyků a zvyků a také gastronomie, která má základ v bohaté vegetaci a fauně.

Francouzi se také ohřáli na ostrově po dobu 20 let, nazvali jej dle svého Isle de France. Zůstal po nich jen přístav Port Louis s 150 000 obyvateli, což je hlavní město, které založil v roce 1736 francouzský guvernér Mahé de la Bourdonnais a nějaké pevnosti na pobřeží. On sám měl velkou zásluhu na založení polí s cukrovou třtinou, založení ovocných sadů a zelinářských zahrad.

Dodnes se zde úspěšně pěstuje kukuřice, pšenice, banány, zelenina, brambory, rýže, čaj a také tabák. Z cukrové třtiny domorodci vyrábějí silver rum smíchaný s čerstvým kokosovým mlékem. Cukrová třtina je základem místní ekonomiky.
Poslední léta do roku 1968 a pozdější vyhlášení republiky v roce 1992 ovlivnili Angličané, proto je také úřední řečí angličtina vedle francouzštiny.

Svoji světovost získal ostrov prý tím, že manželka guvernéra Lady Gommová pořádala maškarní ples 30. září 1847. Na tuto slavnost, kde se měla také tančit Sega, což je tanec na volném prostranství u nočního moře, ve svitu měsíce a s nábojem erotiky, kadencí osmdesáticentimetrového bubnu a chutí rumu, mělo být pozváno několik významných lidí.

Guvernér tedy na popud manželky nechal zhotovit 21. září 1847 hodinářem a rytcem samoukem Josephem Barnardem známky za účelem rozeslání pozvánek. Známky byly dvě, měly sloužit jedna pro místní poštu a druhá pro zámoří.

Podnapilý, rumem osleplý rytec si před poštou prohlížel nápis POST OFFICE a toto stejné vyryl místo POST PAID - poštovné zaplaceno. Nebyla to chyba tisku, ale omyl rytce. Další Modrý Mauritius nosí POST PAID, ale místo TWO PENCE je uvedeno TWO PENOE, což nic neznamená. Jeho cena v dražbě je více než 180 000 švýcarských franků.

Z toho plyne ponaučení, že i několik sklenek dobrého rumu může pozměnit život ne jen jedince, ale i mnoha lidí, kteří ani nevědí oč se jedná…

Proto také dnes jsou zlatavé pláže ostrova MAURITIUS plné milovníků rumu, francouzského šampaňského vína, salátů z palmových srdíček, což je mořská štika, manga, máty, limetek, kteří se nechávají unášet pohledy na modré a zelené moře lemované palmami v severní části ostrova - na Mysu Neštěstí (Cap Malheureux).

Místní dávají skromně přednost fazolím, čočce s přílohou kousku tvarohu, celeru, červené řepy, rajčat a toastů. Nekonečné pláže bílého písku, neskutečně krásné modré laguny s tisíci korálů a ryb jsou svědky dvou pohledů na současný svět. Se sklenkou rumu v ruce a bez sklenky rumu v ruce.

Zkuste si najít i vy čas na tyto dva pohledy nebo je více lidí, kteří chtějí mít svého Modrého Mauritia?

Miloš Tretter