Jakékoli použití či využití obsahu či formy těchto webových stránek, ať již zcela či z části, je bez předchozího písemného souhlasu majitele porušením autorského zákona.
Planet Hollywood
Je tomu zrovna 10 let. Jdu si tak v Praze na Příkopech a vzpomínám si na to dobře. Tady to bylo, co se ukázal sám velký Arnold Schwarzenegger, který zde slavnostně otevřel jednu z restaurací mezinárodního řetězce Planet Hollywood. To bylo slávy. Jako když přijel sám císař pán. Praha byla vzhůru nohama.
Měl jsem to štěstí, že jsem byl předtím také u toho, když mne vybraný management požádal, abych připravil a nakonec vybral nejlepší z nejlepších pro práci za barovým pultem v tomto podniku. Do centra 1.České barmanské akademie přijelo několik adeptů s praxí i bez praxe. Vzali jsme to od podlahy. To ještě tady v Čechách nikdo nevěděl, co je to free style za barem, americká práce s šejkrem Boston, postavení amerického barového pultu, objevily se nové receptury, výrobní postupy, nové suroviny. S mým synem Michaelem, který měl tuto práci již za sebou z NY, jsme se do nich pustili. Byli pracovití, pilní, chtivý dosáhnout maxima. Museli se prvně naučit pracovat s šejkrem Boston, kterých tady bylo zhruba 10 kusů v celé republice, dávkovat bez odměřování, házet a chytat kousky ledů, házet s jednotlivými díly šejkru, skleničkami, plným šejkrem před sebou, za sebou.
Michael je naučil prvky, které jsou vlastně dodnes základem pro všechny, stejně jako pro následující zájemce, kteří přišli, že se to chtějí také vše naučit od Michaela a být takoví jako je on a jako ti z Planet Hollywood. Dnes někteří z nich píší, když jsou někde tázáni, že se to naučili sami od sebe. Jak zvláštní. Tenkrát prosili, byli jako kámen strnulí a hltali každé jeho slovo, každý jim neznámý pohyb, souvislosti a dnes zaslepení ubožáci, kterým to přišlo dle nich jakoby od Boha. Co potom vzájemné návaznosti, propojení s hudbou, přelévání drinku do připravených sklenic. Kde by dnes byli. Asi by nosili kafíčko někde na terase, zatím co on jim nabídl následně práci v jeho nově založené agentuře Bar Agency Praha, která byla vlastně první v Čechách. Ta jeho odvaha a riziko, myšlenka. Tam je naučil samostatně pracovat za barem, přijímat zboží, kasírovat, objednávat zboží, pracovní pořádek a práci v kolektivu. Pochopitelně míchat drinky v množství několika stovek. Tak je tam vidím, jak se snažili, jak čas uběhl a některé potkávám. Z těchto lidí se stali někteří těmi, kteří stále jen opisují a opakují to, co Michael začal a později každého z nich naučil. Dokonce si i stejně zakládají ruce, nosí límce ohrnuté, kravatu v košili, stejné grify, stejná mluva a jiné. Nic nevymysleli, nezlepšili, neudělali něco nového, čím by se posunuli dopředu. Dokonce i mezi sebou si vykrádali, včetně názvů firem. Určitě je znáte. Nabízejí vám své služby v barovém cateringu nejen v Praze.
Tak jsem si právě s pohledem na tehdy ozářený a vyzdobený roh ulice na ně vzpomněl a současně i na skutečné hvězdy světového filmového nebe ve své době. Byli to právě ti, kteří si říkali za natočení každého filmu až 20 milionů dolarů - Hartova válka, Bruce Willis nebo na počátku dvěstědolarový pornoherec Stallone, později jako Rocky nebo Rambo. Snad jen Arnold Alois S. z toho dobře vyvázl, když se najednou neslo Prahou, že tak úspěšný, světově známý a v Praze nedlouho otevřený restaurant je v bankrotu. Byl jsem se tam několikrát příležitostně podívat. Dokonce mi nabízeli další spolupráci, cítil jsem, že jsou v nouzi. Hned mne tam napadlo, proč se tak stalo.
Než otevřeli Planet Hollywood v Praze, byl jsem shodou okolností asi rok předtím na Manhattanu v NY v Planet Hollywood. Také v prvním poschodí, jako v Praze, na nejžádanější ulici naproti vyhledávanému Rock Café. Procházel jsem tehdy několik desítek barů v NY, sledoval personál, vybavení, interiér, nabídku, hosty, obrátku na židli, reklamu, zkrátka to, co moje oči viděly a mysl pobrala najednou. Teď se mi vybavuje právě ta spojitost s těmi řádky, co jsem psal výše, proč to píši. Nemělo to tam ducha, autora, myšlenku, smysl. Vše bylo opsané, ukradené, pozlátko, nic nového originálního nepřinesli supermani za ty peníze, které chtěli od hostů. Jen na toaletě jsem tam musel zaplatit 3 dolary, což tenkráte bylo cca 120 Kč. Navíc jsem zaplatil spoustu peněz za dva drinky, které jsem ochutnal.
Mám rád lidi věcné a tvůrčí, pracovité. Většinou se potkávám při své práci s mladší generací. Jsou skoro čistí, zvědaví, naslouchající, bez záště, originální. Je to nová generace s jiným pohledem do budoucnosti. Věřím, že nebudou jen opisovat od druhých, či starších nebo zkušenějších, nebudou žít z jiných, ale hlavně ze svých myšlenek a svojí práce, že se dostanou tam, kam chtějí. Jen to je zdravá budoucnost. Nebudou uboze parazitovat, neboť pak je následným krokem krach, jako u PLANET HOLLYWOOD.
Tenkrát také byla nová, mladá společnost. I my jsme v ní začínali s Michaelem.
Miloš Tretter